Jak to bylo

Moje malá poznámka:

Tučně jsou psaná jména horolezců, kteří v historii Everestu zaujímají významnější postavení.
Nepoužívám výrazy jako "dobýt" či "pokořit" horu, protože si myslím, že něco takového není možné.
Uvedeny jsou pouze ty úspěšné výpravy, které byly v něčem první.
Nedělám si nárok na stoprocentní bezchybnost údajů, protože každý pramen je uvádí trochu jinak.
Nejlepší statistiky o Everestu vede baskický expert pan Xavier Eguskitza.
Pokud víte o něčěm, co zde není a mělo by být, pište mi, rád svou stránku doplním.

50. léta

• Nedobytný Everest dobyt! Hillary to dokázal! Takové a podobné titulky se objevovaly v britských novinách v červnu roku 1953. Reagovaly tak na úspěch britské expedice vedené Johnem Huntem, jejíž dva členové vystoupili jako první lidé na nejvyšší bod na Zemi. Jejich jména jsou notoricky známá, přesto pro pořádek: 33-letý Novozélanďan Edmund Hillary a 39-letý indický Šerpa Tenzing Norgay, nejlepší výškový lezec té doby, dosáhli 29. května 1953 v 11:30 cíle tužeb několika generací a po 32 letech pokusů objevili cestu k vrcholu. Otázka kdo z nich byl první zavdala příčinu k nacionalistickým projevům jak v Británii, tak v Indii. Vzhledem k tomu, že šli navázaní na laně 2 metry od sebe, pozbývá další bádání smyslu. Před smrtí Tenzing prozradil, kdo šel první - sem to ale nenapíšu. Proč? Protože tajemství je pěkná věc a Vy to bezpochyby víte nebo to brzy zjistíte.

60. léta

• Šedesátá léta začala velmi impozantně, a to prvovýstupem ze Severního sedla po severním a severovýchodním hřebeni. Čínská expedice vedená Shih Chan-chunem tak otevřela druhou výstupovou trasu na vrchol a 25.5.1960 stáli na nejvyšším bodě naší planety Wang Fu-chou, Chu Ying-hua a Tibeťan Konbu. Výprava při svém pokusu ztratila dva muže, na severovýchodním hřebeni zahynuli Shao Si-ching (příčina smrti není známa) a Liu Lien-man (25. května ve výšce 8700 metrů na vyčerpání). Západní svět dlouho pochyboval o úspěchu čínských horolezců, nicméně později byly námitky staženy.

• Zbýval tedy jediný nezlezený hřeben - západní. Ten si mimo jiné vzala na mušku americká expedice v roce 1963, vedená Normanem Dyhrenfurthem. Nejprve se však musela vyrovnat se smrtí Johna Breitenbacha, kterého 23. března zasáhl v ledopádu padající sérak. Úspěchy přišly později - 1.5.1963 dosáhli vrcholu normální cestou (jihovýchodním hřebenem) James Whittaker a indický Šerpa Nawang Gombu - ten na Everest vystoupil ještě v roce 1965. Stejnou cestou uspěli 22. května i Barry Bishop a Luther Jerstad, který se tak věkěm 26 let a 359 dní stal nejmladším lezcem na Everestu. Na vrcholu se setkali se svými kolegy: William Unsoeld a Thomas Hornbein uskutečnili prvovýstup západním hřebenem. Spolu s Bishopem a Jerstadem pak sestoupili hřebenem jihovýchodním a na světě tak byl první traverz (výstup a sestup jinou cestou).

70. léta

• Květen roku 1975 byl ve znamení japonsko-čínského souboje. Úspěšnější byla nakonec z Nepálu stoupající japonská expedice, jejíž vedoucí byla Eiko Hisano - první žena, která vedla výpravu na nejvyšší horu světa. Krásné pohlaví se vůbec touto expedicí vyrovnalo mužům - Junko Tabei dosáhla vrcholu 16.5.1975 jihovýchodním hřebenem a stala se první ženou, která vystoupila na Mount Everest. Jejím vrcholovým partnerem byl nepálský Šerpa Ang Tsering.

• Čínská výprava vedená Shih Chan-chunem útočila z Tibetu a i zde byla úspěšná žena - Tibeťanka Phantog. Expedice dosáhla vrcholu 27.5.1975 ze Severního sedla přes severní a severovýchodní hřeben a kromě Phantog stáli na vrcholu ještě Číňan Hou Sheng-fu a Tibeťané Sonam Norbu, Lotse, Samdrub, Darphuntso, Kunga Pasang, Tsering Tobgyal a Ngapo Khyen. Jedinou obětí výpravy byl Wu Tsung-yue, který se vyčerpán zřítil ze severovýchodního hřebene ve výšce 8500 metrů. Phantog byla první ženou, která vystoupila na Everest po severovýchodním hřebeni a druhou ženou celkově.

• V září 1975 pak provedla britská expedice vedená Chrisem Bonningtonem náročný prvovýstup jihozápadní stěnou. 24.9.1975 dosáhli vrcholu Skot Dougal Haston a Angličan Doug Scott, o dva dny později je následovali Angličan Peter Boardman a nepálský Šerpa Pertemba. Ten vystoupil na vrchol v pozdějších letech ještě dvakrát, v letech 1979 a 1985. Stínem výstupu je smrt Micka Burkea, který zmizel těsně před vrcholem a dodnes není jisté, jestli na něj vystoupil, či ne.

• Dalším milníkem světového horolezectví byl rok 1978. Tehdy uspěla na Everestu rakouská výprava vedená Wolfgangem Nairzem, stoupající po jihovýchodním hřebeni. 3.5.1978 stáli na vrcholu Wolfgang Nairz, Robert Schauer, Horst Bergmann a nepálský Šerpa Ang Phu, který si výstup zopakoval následujícího roku s jugoslávskou expedicí, bohužel s tragickým koncem. První horolezci, kteří vystoupili na vrchol bez použití doplňkového kyslíku, byli 8. května Peter Habeler (35 let) a Jihotyrolan Reinhold Messner (33 let), který se vrátil o dva roky později v neméně skvělém stylu. 11. května dosáhl vrcholu Němec Reinhard Karl a o tři dny později jej následovali další dva Rakušané Oswald Ölz a Franz Oppurg. Úspěšná výprava ztratila jen jednoho člena, 18. dubna spadl do trhliny v ledopádu Šerpa Dawa Nuru. Jen malé připomenutí - Reinhold Messner je prvním člověkem na světě, který vylezl všech čtrnáct osmitisícovek.

• Jugoslávská výprava vedená Tonem Škarjou si pro svůj výstup v roce 1979 vybrala západní hřeben a napřímila výstupovou cestu vytvořenou Američany v roce 1963. Těžké skalní lezení bylo korunováno 13.5.1979, kdy vrcholu dosáhla dvojice Slovinců Jernej Zaplotnik a Andrej Štremfelj. 15. května podtrhli úspěch svým výstupem Slovinec Stane Belak, Chorvat Stipe Božič a nepálský Šerpa Ang Phu (na vrcholu již podruhé). Následujícího dne se však Ang Phu zřítil při sestupu v Hornbeinově kuloáru a stal se tak prvním horolezcem, který zahynul po "úspěšném" výstupu (uvozovky proto, že výstup se stává úspěšným až po návratu do základního tábora). Štremfelj i Božič si výstup zopakovali v roce 1990, resp. 1989.

• V říjnu téhož roku stoupala k vrcholu německá expedice vedená Gerhardem Schmatzem. Po jihovýchodním hřebeni na něj vystoupilo celkem 13 osob. 1.10.1979 to byli Gerhard Schmatz, Hermann Warth, Švýcar Hans von Känel a nepálští Šerpové Lhakpa Gyalzo a Pertemba (podruhé z celkem tří výstupů). 2. října dosáhli vrcholu Schmatzova manželka Hannelore, další dva Němci Tilman Fischbach a Günter Kämpfe, Američan Ray Genet, Novozélanďan Nick Banks a nepálští Šerpové Ang Phurba, Ang Jangbo a Sungdare (ten vystoupil celkem pětkrát, ještě v letech 1981, 1982, 1985 a 1988). Gerhard Schmatz se stal nejstarším horolezcem na Everestu (50 let a 118 dnů) a spolu se ženou byli také prvním párem, který na nejvyšší bod planety vystoupil. Z tohoto úspěchu se však nemohli radovat společně. Hannelore a Ray Genet totiž zemřeli vyčerpáním 3. října na jihovýchodním hřebeni ve výšce 8400 metrů - první ženská oběť nejvyšší hory světa.

80. léta

• Polská spanilá jízda začala v zimě roku 1980. Expedice vedená Andrzejem Zawadou začala na jihovýchodním hřebeni a na vrchol vystoupili Leszek Cichy a Krzystof Wielicki. Pozoruhodné je datum (17. února) - šlo o první zimní výstup.

• V roce 1980 byly otevřeny tři (!) nové cesty k vrcholu. První z nich byla výsledkem působení japonské expedice, kterou vedl Hyoriko Watanabe. 10. května prostoupili Cuneo Šigehiro a Takaši Ozaki severní stěnu z ledovce Rongbuk. Prvovýstup Hornbeinovým kuloárem si vyžádal jednu oběť - 2. května byl ve výšce 7900 metrů smeten lavinou Akira Ube. Takaši Ozaki si výstup zopakoval v roce 1983.

• Poláci pak pokračovali v úsilí a resultoval z toho prvovýstup jižním pilířem. 19. května dosáhli vrcholu Andrzej Czok a Jerzy Kukuczka - ten byl druhým horolezcem, který vystoupil na všechny osmitisícovky, bohužel pak zahynul v jižní stěně Lhotse.

• Jak už bylo řečeno, vrátil se Reinhold Messner v roce 1980 na vrchol znovu a tento výstup nelze nazvat jinak než senzací. Jako 35-letý otevřel novou výstupovou cestu ze Severního sedla přes severní hřeben a severní stěnu, když vrcholu dosáhl 20. srpna. Původně měl v úmyslu pokračovat ze severního hřebene čínskou cestou po severovýchodním hřebeni, ale velké množství pomonzunového sněhu ho přinutilo ustoupit do stěny a stoupat Velkým kuloárem. Messnerův výstup byl prvním sólovýstupem a prvním prvovýstupem bez použití doplňkového kyslíku.

• Že léta osmdesátá horolezcům přála, o tom svědčí i úspěch první sovětské výpravy na Everest v roce 1982. Expedice vedená Jevgenijem Tammem uskutečnila prvovýstup jihozápadním pilířem, kdy vrcholu dosáhlo 11 horolezců během 6 dnů. 4. května dopoledne Rusové Vladimir Balyberdin (druhý výstup v roce 1991) a Eduard Myslovskij. Před půlnocí vystoupili Ukrajinci Sergej Beršov a Michail Turkevič. Příštího dne stáli na vrcholu opět Rusové, jmenovitě Valentin Ivanov a Sergej Jefimov. "Car Žeňa" (Tamm) pak nechal horu na dva dny odpočinout, ale 8. května byli na vrcholu Kazaši Valerij Chriščatyj a Kazbek Valijev. Celou parádu zakončili 9. května Rusové Valerij Chomutov, Vladimir Pučkov a Kazach Jurij Golodov.

• Východní (též Kangshungská) stěna zůstávala neprostoupena až do roku 1983. Tehdy si ji vyhlédla americká expedice vedená Jamesem Morriseyem a na vrchol vystoupilo hned 6 jejích členů. 8. října Kim Momb, Lou Reichardt a Carlos Buhler, 9. října pak George Lowe, Dan Reid a Jay Cassell. Prvovýstup východní stěnou byl po dalších 5 let jediným úspěchem v této části hory.

• Následujícího roku se dočkalo i Bulharsko. Expedice, kterou vedl Avram Iliev Avramov, si zvolila pro svůj výstup jugoslávskou cestu z roku 1979. První výstup západním hřebenem bez kyslíku - takový je výsledek, kterého dosáhl 41-letý Christo Prodanov. Poté, co 20. dubna 1984 vystoupil na vrchol, stal se národním hrdinou. Nikdo v celé zemi však netušil, že následujícího dne při sestupu západním hřebenem prohrál svůj boj o život a podlehl vyčerpání ve výšce 8500 metrů. Po neúspěšné záchranné akci expedice pokračovala a vrcholu dosáhli 8. května Ivan Vulčev a Metodi Savov, 9. května Nikolaj Petkov a Kiril Doskov.

• Prvovýstup severní stěnou z ledovce Rongbuk přes Velký kuloár má na svědomí australská výprava, kterou vedl Geoffrey Bartram. 28-letý Tim Macartney-Snape a 32-letý Greg Mortimer vystoupili na vrchol 3. října 1984. Jedná se o 2. prvovýstup bez použití doplňkového kyslíku, Macartney-Snape úspěch zopakoval v roce 1990.

• Další výpravu asi není třeba dlouho představovat. Vedoucí: František Kele, československá expedice, první výstup jižním pilířem bez kyslíku. Na vrcholu 15. října 1984 Slováci Jozef Psotka, Zoltán Demján a nepálský Šerpa Ang Rita. Ten stál na vrcholu podruhé (poprvé v roce 1983) a sotva někdo mohl tušit, že výstup ještě pětkrát (!) zopakuje - v letech 1985, 1987, 1988, 1990 a 1992. "Jožo" byl ve věku 50 let a 246 dní nejstarším horolezcem na Everestu, otázkou zůstává, zda je to věk vhodný pro tak těžký výstup.

  ...16. října 1984 se zřítil při sestupu ve stěně Lhotse československý horolezec Jozef Psotka...

• Kanadská expedice vedená Jimem Elzingou uskutečnila v roce 1986 prvovýstup západním hřebenem z Tibetu. 20. května dosáhli vrcholu Dwayne Congdon a Sharon Wood, která tak provedla první ženský prvovýstup a na vrcholu byla jako šestá žena celkem.

• První výstup Hornbeinovým kuloárem bez použití kyslíku - to je výsledek činnosti francouzsko-švýcarské expedice vedené Pierrem Béghinem. Vrcholu dosáhli 30. srpna 1986 Švýcaři Jean Troillet (38 let) a Erhard Loretan (27). Ten je třetím člověkem na světě, který dosáhl vrcholu všech čtrnácti osmitisícovek.

• Robert Anderson vedl americkou výpravu, která provedla prvovýstup východní stěnou do jižního sedla. Ovšem pouze 34-letý Angličan Stephen Venables pokračoval ze sedla dále na vrchol, kterého dosáhl 12. května 1988 aniž by použil doplňkový kyslík, šlo tedy o 3. prvovýstup bez kyslíku.

• Když se mužům nedaří, není ještě vše ztraceno. Přesvědčili se o tom účastníci novozélandské expedice pod vedením Roba Halla. Jediným úspěšným účastníkem výpravy byla totiž žena - Lydia Bradey. Vrcholu dosáhla jihovýchodním hřebenem 14. října 1988 jako devátá žena celkem. Co je však důležitější, 27-letá Lydia byla první ženou, která vystoupila na Everest bez kyslíku.

• Ivan Fiala vedl další československou expedici, kterou v žádném případě nelze označit za úspěšnou. První výstup jihozápadní stěnou alpským stylem bez kyslíku byl vykoupen čtyřmi (!) obětmi. Slováci Jozef Just, Dušan Becík, Peter Božík a Jaroslav Jaško stěnu 16. října 1988 prostoupili, byli však nuceni bivakovat na Jižním vrcholu. Následujícího dne měl pouze Jozef Just (33 let) dost sil, aby vystoupil na vrchol, na bezpečný sestup to ale nestačilo. Všichni horolezci byli vyčerpáni, trpěli sněžnou slepotou a při sestupu na Jižní sedlo zmizeli beze stop (zřejmě pád do východní stěny). 3 horolezci na vrcholu a 5 mrtvých - to je děsivá bilance československých (podle národnostního složení spíše slovenských) výprav.

90. léta

• Rok 1990 znamenal průnik masovosti do nejvyšších hor. Vše začalo v květnu, kdy ze Severního sedla přes severní a severovýchodní hřeben útočila mezinárodní expedice pod vedením Jima Whittakera. 7.5.1990 uspěli Američané Robert Link a Steve Gall, Rus Sergej Arsentijev (31 let), Kazach Jurij Lunjakov (35 let) a Tibeťané Da Cheme a Gyal Bu. Další den to byli Američan Ed Viesturs (31 let, výstup ještě v roce 1991), Ukrajinec Mstislav Gorbenko a Kazach Andrej Celiščev (26 let). 9. května Američan Ian Wade, Tibeťané Da Qiong, Luo Tse, Ren Na a jejich krajanka Gui Sang. Konečně 10. května dosáhli vrcholu Rusové Jekatěrina Ivanova, Anatolij Mošnikov (37 let) a Alexander Tokarev (30 let), Kazach Jervand Iljinskij, Američan Mark Tucker a Tibeťan Wang Ja. Arsentijev, Lunjakov, Viesturs, Celiščev, Mošnikov a Tokarev byli první, kdo vystoupil po severovýchodním hřebeni bez pomoci doplňkového kyslíku.

• V říjnu přišlo pokračování. Americká expedice vedená Hoomanem Aprinem si své výstupy rozložila do čtyř dnů. Nejprve vystoupili jihovýchodním hřebenem 4.10.1990 Alex Lowe a Kanaďan Dan Culver, o den později Hooman Aprin a nepálský Šerpa Ang Temba a nakonec 7.10. nepálský Šerpa Phinzo a manželé - Američanka Cathy Gibson a Rus Alexej Krasnokutskij.

• Prvním manželským párem, který vystoupil na vrchol současně, se však stali Marija a Andrej Štremfeljovi. Ti byli členy slovinské výpravy vedené Tomažem Jamnikem a vrcholu dosáhli jihovýchodním hřebenem jen pár minut před americko-ruským párem. Spolu s nimi byli na vrcholu Janež Jeglič a nepálský Šerpa Lhakpa Rita (výstup si zopakoval v roce 1992). Štremfelj stál na vrcholu již podruhé, poprvé to bylo s jugoslávskou výpravou v roce 1979.

• Dne 7.10.1990 připomínal vrchol Everestu výletní místo. Kromě Američanů a Slovinců uspěla toho dne i francouzská expedice vedená Laurencem de la Ferriérem, opět po jihovýchodním hřebeni. Na vrcholu stáli Jean-Noel Roche, jeho syn Bertrand, Denis Pivot, Alain Desez, Nizozemec René De Bos a nepálští Šerpové Ang P 996. Během sestupu je překvapila sněhová vichřice o rychlosti 110 km/h, teplota poklesla na minus 40°C, viditelnost nulová. Mezi vrcholem a Jižním sedlem zemřelo pět lidí: Rob Hall - vedoucí novozélandské expedice; jeho klient, americký listonoš Douglas Hansen; americký horský vůdce Scott Fischer, který na předchozích expedicích zachránil mnoho životů; zkušená japonská lezkyně Yasuko Namba - druhá Japonka na Everestu; Andrew Harris - horský vůdce. Na severovýchodním hřebeni zahynuli tři členové indicko-tibetské pohraniční policie: Tsewang Paljor, Dorje Morup a T. Samanla. 10. květen 1996 je den, kdy na Everestu zahynulo nejvíce horolezců.